Český Krumlov je stále nádherné město! Tedy jeho centrum, odkud už utekli snad všichni jeho obyvatelé. No není divu. Davy turistů, které toto město každoročně navštíví, jsou neskutečné. Ale alespoň jednou v životě stojí za to tohle skousnout a do města se vypravit!
My jsme si tu udělali zastávku na cestě do Rakouska, do Hinterglemmu, kde jsme chtěli strávit konec roku 2024. A tak jsme si v Krumlově zavzpomínali na Anděl Páně 2, užili ještě vánoční atmosféry. A taky jsem si trochu zahrála na Japonce a mé fotografické úlovky můžete omrknout na konci článku ;-)
Zajistili jsme si ubytování v krásném apartmánu, přímo u splavu. Měl ale obrovskou vadu na kráse. Okna vůbec netěsnila, takže z jedné strany byl slyšet splav, z druhé pak nějaká vzduchotechnika či co. Hukot neskutečný! Vůbec jsme se nevyspali. Naštěstí jsme tam zůstali jen jednu noc, a tak jsem si říkala: za chvíli bude ráno a přestaneme trpět! Víc nocí bych asi nedala :-D
Jako milovníci italské kuchyně jsme si rezervovali stůl v italské restauraci. Velká chyba! Tady na Italy nejsou připravení a ani nabídka tomu vůbec neodpovídá. Člověk čeká zástup různých italských vín, tady však lednice zela prázdnotou. Přinesli nám rozlévané bílé víno, které chutnalo, jako kdyby bylo naředěné vodou. Děs! V nabídce ten den bylo několikachodové menu doplněné bublinkami vinařství Obelisk. Protože jsme tohle vinařství nedávno navštívili, věděli jsme, že nás nezklame. Personál s tím naštěstí neměl problém a i přes neobjednání celého menu jsme si vychutnali sklenku výborných bublinek. Co se ale stane, když se vyprázdní lahev? Otevře se nová, logicky. Ano, i tady otevřeli novou lahev, jenže vůbec nebyla vychlazená. "Teplý bublinky" fakt pít nechcete! Naštěstí jídlo nebylo špatné. A rozlévané víno i poslední "teplou" skleničku bublinek neúčtovali. Restaurace se jmenovala La Gran. Možná lepší je navštívit restaurace "pivního" typu, třeba Krumlovský mlýn. Ten den tam v jednom z krbů zrovna pekli prasátko. Plzeň sice nevedou, ale snídaně byla výborná! Dokonce na ni můžete zajít, i když tu nejste ubytovaní...
Český Krumlov je město, na které můžeme být my Češi právem hrdí. Zámek je impozantní a centrum opravdu výjimečné. I proto se tady točila třeba pohádka Anděl Páně 2. Celkem snadno jsme našli i místo, kde čert Uriáš v podání Jiřího Dvořáka políbil mladou vdovu Magdalenu, kterou si zahrála maďarsko-slovenská herečka Vica Kerekes. Příjemný večer navíc obohatila kouzelná vánoční atmosféra. Všude svítila světýlka, i strom na zámku zářil do dálky! Ráno ta atmosféra jakoby zmizela. Avšak objevila se jiná. Z jedné strany Krumlovského mlýna, kde jsme přespali, najdete mlýnské kolo. A to se roztočí, pokud do čerta vhodíte minci. Do čerta...? Ano, přesně do jeho zadečku :-DDD
Lyžařské středisko Hinterglemm jsme navštívili již v minulosti, ještě s dětmi. Tentokrát už měly svoje plány, a tak jsme si užili závěr roku sami. Hory byla jasná volba. A počasí se opravdu vydařilo! Teplota lehce pod nulou, všude spoustu sněhu; a hlavně azuro! Několik dní po sobě. Prostě nádhera. Lyžovačka skvělá, lidí tak akorát.
No ale už jsme spíš jen rekreační lyžaři, nikam se nehoníme, pár jízd a hurá na sklenku vína nebo svařáku. Oceníme ale klidně i den bez přeskáčů. A tak jsme se na Nový Rok vypravili na jedno místo (doporučila nám jej jedna Češka, Zuzana se jmenovala, pracující v místní restauraci) v lesích, kde si můžete užít stezku v korunách stromů. Jaké ale bylo překvapení, když přímo na místo nás dopravily sáně s koňmi! To byl opravdu neopakovatelný zážitek :-)
Místo se jmenuje Glemmtaler Gaumzipfelweg a otevřená byla i restaurace, kde jsme se zahřáli u hrnečku se svařákem. Zpátky to bylo z kopce, tak jsme se vypravili pěšky a užili si nádherné počasí a sníh všude kolem. Prostě nádherné, zasněžené kopečky! Taky děcka na saních a i několik alpinistů.
Ano, pokud v ubytování nemáte k dispozici kuchyňku, nevyužijete pouliční fast foody a budete se stravovat v restauracích, nezapomeňte na rezervaci. Několikrát jsme byli svědky, že noví příchozí neměli rezervaci a prostě měli smůlu, museli zkusit štěstí jinde.
Ovšem není restaurace jako restaurace! Nově tu vyrostla velmi! moderní restaurace. Moderní nemyslím jen vzhled jako takový - interiér, ale především samotný koncept fungování restaurace. Tady se totiž bez telefonu nenajíte! Takže nic pro technicky nezdatné a možná ani i pro některé "starší a pokročilé"! Jako jsem já :-D Totiž, sedíte u stolku, ale nikdo nepřijde, aby Vám přinesl jídelní lístek a zeptal se Vás, co si dáte k pití. Na stole si musíte načíst QR kód, kde si vyberete pití a jídlo; a světe div se, rovnou musíte i zaplatit (pokud nechcete zveřejnit své údaje)! A jestli se chcete na něco zeptat, tak to máte fakt smůlu! Nikdo se s Vámi nebaví. Personál jen nosí jídlo, nic víc. A všichni hosté koukají do telefonu. Hrozný pohled! Kultura stolování tady fakt dostává na frak!
No a ceny??? Taky "lidový". Za tu nejobyčejnější pizzu Margaritu dáte přes 17 EUR! To by se Italové divili! A třeba celkem normální kuře na indický způsob s pár (přesně třemi!) kousky placky Naan Vás vyjde na 30 EUR. To není málo, si myslím! Ale proti gustu...
Možná jsem zaujatá, možná, že mladí tenhle koncept ocení...ale kam mizí osobní kontakt? No můžete vyzkoušet sami, pokud se sem vydáte. A dát mi vědět Vaše pocity... Restaurace se jmenuje omii.
Na horách, hlavně v zimě, je nádherně. Miluju Rakousko. Když je sníh a povede se i modrá obloha, je to fakt úžasný! Lyžovačka je tady taky super, opravdu pro všechny! A nemusíte nikam autobusem; k vleku se dostanete na pohodu pěšmo. A i tady jsem si zahrála na Japonce a fotila a fotila. Tak mrkněte do galerie. A užívejte! A třeba moje zážitky z cest budou Vaší inspirací pro cestování :-)