Kdy jet do Valencie? To je dobrá otázka. Náš cestovní diář pro rok 2026 byl už v únoru plný Itálie - jak jinak, že; tedy kromě července. No ale léto ve Španělsku, kdy chcete poznávat nová místa a ne jen se válet na pláži, je trochu horor. Teploty atakují 40 stupňů, a to na nějaké poznávání nemáte chuť. A pak přišel bleskový nápad! Co jet do Valencie na Velikonoce, které letos vycházely na začátek dubna? Ideální. Teplota cca 22 stupňů, azuro a všechno už kvetlo. Prostě nádhera!
Gastro-turistika, to je naše! V podstatě každý výlet, který s mužem podnikáme, má hlavní cíl: ochutnat místní dobroty a hlavně víno. Ani Valencie nebyla výjimkou. A stejně jako v Barceloně (více se dočtete ZDE) jsme si domluvili prohlídku města zakončenou degustací vína a ochutnávkou TAPAS.
Valencie je krásné město ležící v podstatě u moře, kde je toho spoustu k vidění. V rámci naší tour jsme se například dozvěděli, že zde roste cca 12 tisíc okrasných stromů pomerančovníků. Ano, lemují tady ulice a my tu byli v době, kdy v horních patrech ještě visely pomeranče, kdežto níž už byly stromy obsypané novými květy! A v okouzlující zahradě Jardí de la Generalitat najdete i jeden strom s jedlými plody. Který to je, však ví jen jedna osoba, a tou je prezident (dle průvodkyně). Ale prý se to dá poznat podle listů, jsou trochu jiné. No, my jsme to nezkoumali...
Valencie, stejně jako jiná španělská města, se potýká s nedostatkem vody. Kousek od této zahrady - jak nám vyprávěla průvodkyně, se nachází soud, který každý čtvrtek, a to už od roku 1900 (!) řeší spory týkající se právě vody. Takže pokud máte pocit, že soused plýtvá vodou, tak to tu můžete nahlásit a žádat nápravu.
Další zajímavost najdete na Plaza Lope de Vega. Stojí tu totiž nejužší dům ve Španělsku, který je široký pouhých 107 cm! Říká se, že uvnitř je tak málo místa, že si (v minulosti) musely dívky oblékat slavnostní šaty venku. Dům je dnes k dispozici turistům, kteří se tu chtějí ubytovat v atypických apartmánech.
Tour s průvodkyní jsme zakončili příjemným posezením. Nenápadné dveře v ulici Carrer del Portal de la Valldigna otevřely úžasný prostor (pro duše milující design jako já), jakoby vytesaný ve skále. Prošli jsme až do vnitrobloku, kde bylo připravené posezení pro první část degustace vína, především šumivého a bílého, a s nabídkou studených Tapas. Raritou tohoto místa byla zeď, která, dle průvodkyně, pochází z 11. století. Uvnitř pak degustace pokračovala dalšími bílými a červenými víny spárovanými s teplými pokrmy.
Mimochodem, víte, jak se ve Španělsku jmenuje perlivé víno? Je to CAVA. Miluju italské Prosecco, ale to tu obvykle neseženete. Španělé mají svoji alternativu, a to je právě Cava. Musím říct, že bylo opravdu výborné.
Ne všechno pokaždé vyjde podle plánu. Na sobotu jsme měli zamluvený výlet do jeskyně (na lodičkách). Ráno jsme kvůli tomu vstávali opravdu brzy. Jenže po 10 minutách čekání na smluveném místě přišla průvodkyně s informací, že se autobus opozdí. Po dalších 15 minutách čekání jsme se dozvěděli, že se autobus porouchal a hledají náhradní. Když téměř hodinu po plánovaném srazu autobus konečně dorazil, přišla informace, že výlet se ruší, protože vstupenky zakoupené na konkrétní čas propadly a další termíny na ten den už jsou vyprodané. Náhradní plán? Nabídka výletu k laguně L´Albufera. To nás ale moc nezaujalo. A tak, stejně jako ostatní účastníci, ani my jsme tuto nabídku nevyužili a s rozpačitými pocity se rozloučili.
Nicméně díky této mrzuté události jsme získali bonus - navštívit místní trh. Ten byl totiž na Velikonoční pátek, kdy jsme se tam chtěli podívat, zavřený, avšak v sobotu bylo otevřeno dle běžné otevírací doby, a tak jsme měli příležitost prohlédnout si jedno z nevětších lákadel ve Valencii, resp. ve Španělsku. A stálo to za to! Taková spousta produktů - ovoce, zelenina, samozřejmě šunka, mořské plody...až oči přecházely :-D
Valencie má, oproti jiným španělský městům, jednu raritu, a to v podobě rozsáhlé zelené plochy. Městem kdysi protékala řeka Túria. Když se ale před 70 lety vylila z břehů a způsobila obrovské škody na životech a majetku, rozhodlo se ji odklonit, aby už se tato tragédie neopakovala. Ve hře byly 2 varianty - udělat z původního koryta dálnici nebo park. Vyhrála (naštěstí!) druhá varianta a dnes se Valencie pyšní cca 10 km dlouhé oázy se spoustou zeleně. Najdete tu cyklostezky, cesty určené jen pro běžce, dětská hřiště a i velká sportovní hřiště pro fotbal, rugby nebo softbal.
Ideální je si půjčit kolo (Valencie je placka, tak to zvládnete i s obyčejným :-D ) a projet si park od jednoho konce na druhý. Velmi jednoduše se pak dostanete i k moři, město je cyklostezkami doslova prošpikované. U moře si pak můžete udělat hezkou procházku nebo zajít do restaurace, třeba na Paellu ;-)
Cestou k moři rozhodně nepřehlédnete impozantní futuristické stavby. Jedná např. o budovu opery, muzeum vědy či kino. A jako posledním místem v řadě, avšak nejvíce navštěvovaným, je Mořský svět neboli Oceanográfico. Ten zážitek, kdy vám nad hlavou plavou žraloci, rejnoci či jiné ryby, je prostě neopakovatelný. Vidět třeba běluhy, to člověk opravdu nezažije každý den! A hlavně pro děti bývá jedno místo opravdu velmi atraktivní - a to je pavilon tučňáků!
Stejně jako Barcelona, i Valencie má turistům hodně co nabídnout a určitě stojí za návštěvu. A pro inspiraci můžete mrknout ještě na další fotky ZDE.