„No jo, vždyť ona je vlastně siesta!“, vzpomněla jsem si, když jsme přijeli do městečka Toscolano Maderno a v přístavu byl podezřelý klid. Chtěli jsme se přepravit trajektem na druhou stranu jezera Garda, do Torri del Benaco, jenže jsme přijeli akorát v době, kdy téměř celá Itálie odpočívá. Nezbývalo než počkat zhruba 2 hodiny, než jel první odpolední trajekt. No ale co teď?
Naproti přístavu stojí 2 nádherné vily a před jednou z nich, na sloupu, visí cedule s vyobrazenou kočkou a nápisem Osteria Gatto d’Oro. Překvapivě měli v době siesty otevřeno. Přivítalo nás velmi zajímavé prostředí, které vůbec neodpovídá dnešním moderním interiérům restaurací, ale které bylo tak kouzelné, prostě jako z pohádky! Kromě krásných lamp a svícnů na stole tu hlavní roli hrály kočky ve všech možných podobách, které vás napadnou: na obrázcích, jako dřevěné a keramické sochy, visačky na víně a další varianty. A do toho nás přivítala neuvěřitelně příjemná paní, ze které vyzařoval klid a pohoda a která se přesně hodila do takového prostředí. A navíc uměla anglicky, což nám zjednodušilo i objednávání a konverzaci celkově, protože v té době jsme ani můj muž ani já neuměli italsky. Nakonec jsme zůstali přes 3 hodiny! A nejen, že jsme si užili neskutečný gastronomický zážitek, tak jsme i navázali přátelství, které trvá dodnes. Holky díky, miluju vás!
Kočky jsou prostě všude!
Už je to skoro 10 let, co jsme s manželem při cestě k Lago di Garda navštívili poprvé tuto výjimečnou restauraci. Oba milujeme Itálii, především sever a Alto Adige, oblast krásných italských jezer a Benátsko. Od té doby jezdíme do Itálie pravidelně a pokaždé se snažíme cestu naplánovat tak, abychom se u paní Sabiny, v Osteria Gatto d´Oro zastavili. Výjimečnost tohoto místa podtrhuje fakt, že paní Sabině bude brzy 70 let a restauraci provozuje jen s kuchařkou jménem Ada, která je ještě o něco starší! A vaří báječná jídla! Tedy...pokud chcete pizzu, prosím, sem nechoďte! To není místo pro vás! Ale jestli chcete zažít něco jiného, jedinečného, račte vstoupit! Připravují zde domácí těstoviny, maso kupují na místním trhu a zákusky si též vyrábějí samy. Prostě ta pravá Itálie! Mimochodem, jeden tip pro vás...naše děti do té doby jedly jen špagety s kečupem a sýrem. Po návštěvě u Sabiny začaly jíst těstoviny na různé způsoby a kečup a sýr berou jen jako nutné zlo, když nic jiného není k dispozici nebo nemají čas si jídlo připravit.
A po pár návštěvách to přišlo! Uvědomila jsem si, jak moc mě štve, že jim nerozumím! Italsky, samozřejmě. A protože "holky z Gardy" byly obrovská motivace, nadělila jsem si ke svým čtyřicátým narozeninám kurz italštiny. No bolelo to dost, ze začátku, to se ví. Mozkové buňky už byly trochu lenivé a učení nešlo jako ve dvaceti. Mladý učitel mi dal slušný gramatický základ, který je moc důležitý, ale nějak jsme celkově nebyli v dobré symbióze, jak se říká. Alespoň tak jsem to cítila. Moc jsem se tomu nevěnovala, pořád jsem hledala důvody, proč zrušit lekci a tak. Později jazykovka zrušila učebny a nakonec z Plzně úplně odešla. Nějak mi to v té době ale nevadilo, lenost bohužel vyhrála.
Jenže po nějaké době mi najednou přišlo líto, že bych měla zapomenout všechno, co jsem se už naučila. Oslovila jsem tedy jinou jazykovku, a světe div se, měli pro mě báječnou lektorku, která 30 let žila v Itálii, a vrátila se i s italským manželem do Čech, a italština je pro ni jako další mateřský jazyk. Tak jsem si řekla proč ne! A jak se později ukázalo, byl to dobrý tah.
Vrhla jsem se do učení po hlavě, s ní mě to začalo moc bavit. Před pár lety jsem se o tom zmínila i u "holek" na Gardě a od té doby se mnou mluví jen italsky. Je to docela legrace, protože Italové mluví hrozně rychle a já to zatím moc nepobírám. Ale snažím se a každým rokem se to zlepšuje!
Duolingo je aplikace, kde si každý den dělám pár úkolů. Když jedu v autobuse nebo třeba při sledování nějakého pořadu zrovna ve chvíli, kdy běží reklama. Používám verzi italština/angličtina, takže piluju 2 jazyky současně. A italki.com? Dostala jsem tip, že si zde můžu domluvit online lekce v jakémkoliv jazyce. Prošla jsem možnosti a našla Paolu, která mi byla na první pohled sympatická a její italština se mi zdála srozumitelná. Navíc uměla dobře anglicky, tak jsem si říkala, že když nebudu vědět, můžeme si to vysvětlit anglicky. Ač není nad osobní kontakt, i takové online lekce vám pomůžou se posunout dál. Takže PARLIAMO ITALIANO!