Strada del vino

Sliby se mají plnit!

Taky to znáte? Prosvištíte Brennerem a už vyhlížíte jezero nebo víc na jih moře. A nebo naopak se už těšíte domů, když se vracíte. Přitom i sever Itálie má co nabídnout. Třeba milovníkům vína! Už z dálnice jsou na obou stranách vidět vinice, a tak jsme si řekli, že jednou z té dálnice sjedeme a prozkoumáme tuhle oblast víc. A třeba navštívíme i nějaké vinařství. A to se - v srpnu 2025 povedlo, kdy jsme si tu při návratu z dovolené udělali na jednu noc zastávku.

Strada del vino

Mezi městy Bolzano a Trento najdete několik městeček, které mají v názvu "Strada del Vino", třeba Termeno sulla Strada del Vino nebo Salorno sulla Strada del Vino. Z toho jsem usoudila, že musím (na internetu) hledat právě toto slovní spojení, abych se propracovala k nějakému vinařství. Využila jsem samozřejmě i svých kontaktů. A objevila webovou stránku www.winedering.com, kde najdete nespočet příležitostí k návštěvě vinařství, a to nejen na severu Itálie. Kromě cen a programu tu najdete i informaci, v jakém jazyce bude prohlídka a degustace vedena.

Má to ale háček. Návštěva vinařství či vinného sklípku obvykle znamená, že po degustaci už autem nikam nepojedete (tedy pokud se někdo dobrovolně neobětuje). Pak musíte hledat vinařství v místě, kde najdete i ubytování. Tím se ale seznam docela zúží. Začala jsem tedy v té oblasti nejprve hledat hotel či penzion a pak teprve vinařství v jeho nejbližším okolí. 

Mezzolombardo a Mezzocorona

I když tahle městečka nemají v názvu "Strada del Vino", jsou též obklopená vinicemi a našla jsem tu hned několik vinařství, která nabízela prohlídku i degustaci. Obě městečka jsou propojená hustou sítí stezek, samozřejmě mezi těmi vinicemi, které využijí jak pěší, tak i cyklisté. Bonusem navíc bylo, že tohle místo nabízí i další sportovně-turistické vyžití. Ale o tom později. 

Ubytování jsme vybrali v městečku Mezzolombardo, v hezkém rodinném penzionu Casa da Carmen, kde nám připravili i výbornou snídani. Shodou okolností jsme sem přijeli v době, kdy se zde konal festival k ukončení letní sezóny Fine Estate a Mezzolombardo, a tak jsme měli o program na večer postaráno. Ulice byly plné lidí, jídla a hudby a bylo fajn nasát tu pravou italskou atmosféru a pohostinnost.

Cantina A. Martinelli

Naším hlavním programem tu ale byla návštěva vinařství. Přes web jsem našla jedno v sousedním městečku Mezzocorona, kam se z našeho penzionu dalo pohodlně dojít pěšky. Krásná procházka mezi vinicemi, kdy hrozny právě dozrávaly a člověk si připadal jako v ráji, prostě nádhera!

Vešli jsme na velký dvůr s několika budovami, přičemž z okna jedné vedl takový ten tunel, který se používá při rekonstrukcích, když potřebujete z vyšších pater vyhazovat stavební sutiny. Všude bylo samozřejmě spoustu prachu. A po chvíli z budovy vyšel pán, v pracovním tričku a taky celý od prachu. A to byl pan majitel, který už na nás čekal :-D

Už si bohužel nepamatuju jeho jméno, ale byl moc sympatický. Omlouval se za svůj neupravený zevnějšek a hned vysvětlil, proč je v pracovním oděvu. Tu budovu, kromě přízemí, právě předělávali na penzion, kde by v budoucnu mohli ubytovávat své hosty, kteří přijedou na degustaci. Krásná myšlenka. I z tohoto důvodu bychom se sem chtěli jednou vrátit!

Řekl nám něco o historii rodiny a vinařství, co a jak dělají a jaká vína pěstují. Vzal nás do sklípku i na vinici hned za domem. Pak jsme se zase vrátili k té rekonstruované budově, kde nás v přízemí překvapil obrovský prostor se stoly, kam se vejde opravdu velká společnost. Moc mě zaujal i barový pult, s krásnou pracovní deskou z masivního dřeva.

Ochutnali jsme bílá, růžová i červená vína, celkem asi 6 vzorků. Po zhruba hodině degustování a příjemného povídání si s majitelem o víně a rodinných tradicích v Itálii byl čas se rozloučit. A protože se počasí opravdu vydařilo, prodloužili jsme si procházku zpátky do penzionu dalšími stezkami mezi vinicemi. Večer jsme se pak vypravili do centra Mezzolombardo, kde se konal již zmiňovaný festival.

Obvykle, když navštívíme takové místo a některé víno nám moc chutná, vezmeme si pár lahví domů. Cantina A. Martinelli nebyla výjimkou, a tak ráno po snídani jsme sem zajeli autem a nějakých 6 lahví si koupili.

Monte di Mezzocorona     

Tak tohle byl fakt adrenalin! Po nákupu vín jsme přejeli k hoře Monte di Mezzocorona, o které jsme se dočetli, že nabízí zajímavé "atrakce". I to byl důvod, proč jsme si vybrali právě tuhle oblast. Nahoru vedla lanovka s poměrně úzkou kabinkou, tak cca pro 6 osob. I přesto, že jsme místo navštívili na konci srpna, tedy v hlavní sezóně, nás žádné fronty nezdržely. Někteří zdatní turisté se na horu vypravili pěšky. I to je tady možné.

Nahoře, kromě krásných výhledů do údolí a na vrcholky sousedních hor, příjemné procházky a posezení u sklenky vína nás čekal nejprve "Skywalk", nacházející se asi 5 minut chůze od výstupní stanice lanovky. Jde o 17 metrů velkou terasu, jež o několik metrů přesahuje pevnou zem. Díky podlaze a zábradlí z tvrzeného skla tu můžete cítit naprostou prázdnotu pod nohama a z výšky 648 metrů n.m. se kochat okolní krajinou. Ovšem ne každý najde tu odvahu dojít až k nejvzdálenějšímu místu terasy :-D

To "Ponte sospeso", visutý most vzdálený asi 20 minut chůze od výstupu z lanovky, vám zvýší tep snad o tisíc procent! 123 metrů dlouhý ocelový lanový most ve výšce 920 metrů n.m. vám nabídne úchvatný pohled na údolí Val della Villa. V jeho středovém bodě budete mít pod nohama cca 120 metrů vzduchu. Tohle je fakt jen pro odvážné!

Nevím, kde se ve mně vzala ta odvaha, ale obě atrakce jsem na vlastní kůži vyzkoušela. Musím říct, že to byl opravdu velký zážitek, i když jsem měla stažený snad úplně všechno :-D 

Rattenberg - nejmenší město Rakouska

Závěr našeho letního putování jsme zakončili krásnou zastávkou v Rakousku. Na řece Inn leží malebné historické městečko Rattenberg, které je známé svými sklárnami. Najdete tu zříceninu hradu Rattenberg a v centru, kromě mnoha restaurací, i nejmenší dům. Tuto skutečnost hrdě popisuje cedulka na domě oděném do modrého kabátku. 

Městečko Rattenberg je ideálním místem pro zastávku na jednu noc, pokud se vracíte z Itálie a nechcete jet do ČR na jeden zátah. Leží hned u dálnice, a tak nemusíte nikam složitě zajíždět. Centrum je ale pouze pro pěší, tak si parkování musíte najít mimo něj. A když vyjde hezké počasí, udělejte si procházku i kolem řeky Inn, která má typickou ledovcovou barvu vody. Foto najdete v galerii.